středa 27. srpna 2008

Rozvrh hodin do školy k vytištění

Rozvrh hodin, školní rozvrh hodin, rozvrh hodin do školy, rozvrh hodin k vytištění

Rozvrh hodin do školy je každodenní pomůcka každého školáka. Přidáváme vzor školního rozvrhu v několika variantách. Rozvrh si můžete vytisknout černobílý a sami vybarvit, nebo si vytisknou již barevný a také máme variantu pro mladší děti s obrázky budíku. Všechny rozvrhy hodin je možné vytisknout a vyplnit.

Černobílý školní rozvrh hodin
Školní rozvrh černobílý připravený k vytištění ke stažení zdarma - rozvrh černobílý

Barevný školní rozvrh hodin
Školní rozvrh barevný připravený k vytištění ke stažení zdarma - rozvrh barevný

Barevný školní rozvrh hodin pro děti
Školní rozvrh barevný pro děti připravený k vytištění ke stažení zdarma -
rozvrh barevný s obrázky

sobota 9. srpna 2008

Provozní řád, vzor provozního řádu

Provozní řád, vzor provozního řádu

Provozní řád je ve skutečnosti vnitřní předpis ve kterém si provozovatel soukromého zařízení stanoví podmínky, za kterých je možné zařízení používat či se v něm pohybovat. S provozním řádem se můžeme setkat na koupalištích, kempech, sportovištích, ale také v přírodních rezervacích či národních parcích. Co všechno může být v provozním řádu upraveno žádný předpis nestanoví. Pro provozní řád ale samozřejmě platí právní předpisy a tedy provozovatel svým provozním řádem nemůže právní předpisy porušovat, či legalizovat jejich porušování. V zásadě provozním řádem je možné upravit vše co neupravují právní předpisy, ale jak jsme již psali nesmí to být s nimi v rozporu. Na druhé straně je fakt, že většina provozovatelů zařízení používá provozní řád jako jakou si vývěsku toho co se nesmí a co je v zařízení zakázáno, ať to zákony již upravují nebo ne. Provozní řád tak plní jistou odstrašující funkci.

Vzor provozního řádu venkovních hracích ploch na stránkách města Rumburk - provozní řád
Vzor provozního řádu přírodní rezervace Prachovské skály na stránkách rezervace - provozní řád

Listina základních (lidských) práv a svobod

Listina základních (lidských) práv a svobod, v platném a úplném znění ke stažení. Listina je součástí Ústavy ČR.
Listina základních práv a svobod ke stažení


USNESENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení
LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
jako součásti ústavního pořádku České republiky.

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

Předsednictvo České národní rady se usneslo takto:

Předsednictvo České národní rady vyhlašuje LISTINU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky.

Uhde v.r.


LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů, vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého lidstva na Zemi a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí, usneslo se na této Listině základních práv a svobod:

Hlava první
Obecná ustanovení
Článek 1
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Článek 2
(1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.

(2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

(3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Článek 3

(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

(2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.

(3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.

Článek 4

(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

(2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem.

(3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.

(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro jaké byla stanovena.

Hlava druhá
Lidská práva a základní svobody

Oddíl první
Základní lidská práva a svobody
Článek 5
Každý je způsobilý mít práva.
Článek 6
(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
(2) Nikdo nesmí být zbaven života.
(3) Trest smrti se nepřipouští.
(4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.
Článek 7
(1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.
(2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
Článek 8
(1) Osobní svoboda je zaručena.
(2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.
(3) Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.
(4) Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji pustit na svobodu.
(5) Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu.
(6) Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.
Článek 9
(1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:
a) práce ukládané podle zákona ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody,
b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby,
c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelných pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty,
d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.
Článek 10
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Článek 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.
(2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice.
(3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
(4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
(5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.
Článek 12
(1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.
(2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.
(3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.
Článek 13
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.
Článek 14
(1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.
(2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit.
(3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.
(4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.
(5) Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem.
Článek 15
(1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
(2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.
(3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon.
Článek 16
(1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.
(2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.
(3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.
(4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

Oddíl druhý
Politická práva
Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanové zákon.
Článek 18
(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.
(2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.
(3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.
Článek 19
(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.
Článek 20
(1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.
(2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich.
(3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.
(4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu.
Článek 21
(1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
(2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.
(3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu voleného práva stanoví zákon.
(4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
Článek 22
Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.
Článek 23
Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.


Hlava třetí
Práva národnostních a etnických menšin
Článek 24
Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Článek 25
(1) Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon.
(2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též
a) právo na vzdělání v jejich jazyku,
b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku,
c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.

Hlava čtvrtá
Hospodářská, sociální a kulturní práva
Článek 26
(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
(2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
(3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.
(4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince.
Článek 27
(1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.
(2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví.
(3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu a bezpečnost státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.
(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.
Článek 28
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky.
Podrobnosti stanoví zákon.
Článek 29
(1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.
(2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě povolání.
(3) Podrobnosti stanoví zákon.
Článek 30
(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
(2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
(3) Podrobnosti stanoví zákon.
Článek 31
Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Článek 32
(1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.
(2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající zdravotní podmínky.
(3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.
(4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.
(5) Rodiče, které pečují o děti, mají právo na pomoc státu.
(6) Podrobnosti stanoví zákon.
Článek 33
(1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
(3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.
(4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.
Článek 34
(1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. (2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem.
Článek 35
(1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.
(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Hlava pátá
Právo na soudní a jinou právní ochranu
Článek 36
(1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
(2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.
(3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.
(4) Podmínky a podrobnosti stanoví zákon.
Článek 37
(1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.
(2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.
(3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.
(4) Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka.
Článek 38
(1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
(2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.
Článek 39
Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.
Článek 40
(1) Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.
(2) Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.
(3) Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.
(4) Obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven.
(5) Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem.
(6) Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

Hlava šestá
Ustanovení společná
Článek 41
(1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.

(2) Kde se v Listině mluví o zákonu, rozumí se tím zákon Federálního shromáždění, jestliže z ústavního rozdělení zákonodárné pravomoci nevyplývá, že úprava přísluší zákonům národních rad.

Článek 42

(1) Pokud Listina používá pojmu "občan", rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Cizinci používají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům.

(3) Pokud dosavadní předpisy používají pojmu "občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.

Článek 43

Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami.

Článek 44

Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku.


Listina základních práv a svobod ke stažení

Žádost o důchod, žádost o důchod formulář

Žádost o důchod, formulář žádosti o důchod, žádost o důchod tiskopis

Žádost o důchod, neboli žádost o přiznání důchodu, se podává na okresní správu sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. K žádosti o důchod je třeba navíc přiložit:

Při podávání žádosti o starobní, plný invalidní či částečný invalidní důchod se předkládá:
  • občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
  • doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
  • muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby,
  • ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí,
  • potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání),
  • potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996,
  • pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“,
  • doklady prokazující zaměstnání v cizině,
  • chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost - potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.,
  • evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání – předkládá je zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Při podávání žádosti o pozůstalostní dávku (důchod vdovský, vdovecký a sirotčí), pokud již zemřelá osoba pobírala důchod, se předkládá:
  • občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
  • úmrtní list zesnulého,
  • oddací list - při žádosti o vdovský/vdovecký důchod,
  • rodné listy dětí - při žádosti o sirotčí důchod.
Pokud osoba, po které se žádá o pozůstalostní dávku, dosud nepobírala vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod.

V průměru se doba vyřízení žádosti o důchod při došetřování chybějících dob pojištění pohybuje kolem 3 měsíců.

Tiskopis žádosti o důchod, aktuální (2008) vzor žádosti o důchod správy sociálního zabezpečení ve formátu .doc zde - žádost o důchod

Evidenční list důchodového pojištění, evidenční list

Evidenční list důchodového pojištění, evidenční list, vzor, formulář

Evidenční list důchodového pojištění je dalším formulářem ke stažení zdarma. Evidenční list důchodového pojištění slouží k výpočtu důchodu. Evidenční list důchodového pojištění vede zaměstnavatel. Povinností zaměstnavatele je zakládání ELDP při vzniku účasti na důchodovém pojištění, vedení po celou dobu trvání pracovněprávního vztahu s každoročním vykazováním údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech a zasílání po skončení pracovněprávního vztahu.

Tiskopis evidenčního listu lze on-line vyplnit, je uložen v otevřeném formátu .pdf.

Evidenční list důchodového pojištění, tiskopis ve formátu .pdf ke stažení zdarma - evidenční list

pátek 8. srpna 2008

Záznam úrazu, formulář záznamu o úrazu

Záznam úrazu, formulář záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu

Záznam o pracovním úrazu je dokument, který je zaměstnavatel povinen sepsat se zaměstnancem, kterému se pracovní úraz stal. Přesný popis záznamu o pracovním úraz stanoví nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

Následující vzor záznamu o úrazu je vzor, který je součástí uvedeného nařízení vlády o evidenci pracovního úrazu. Záznam je ve formátu .doc a je možné jej dále elektronicky zpracovat , upravit či doplnit.

Záznam o pracovním úrazu, vzor záznamu o úrazu ve formátu .doc ke stažení zde -
Záznam o pracovním úrazu

SIPO, inkaso, žádost o zřízení SIPO

SIPO, inkaso

SIPO (soustředěné inkaso plateb obyvatelstva) je služba provozovaná Českou poštou, která slouží k úhradě např. nájemného, elektřiny, plynu, vody, rozhlasových a televizních poplatků, kabelové televize, předplatného tisku, ale i stavebního spoření, životních i jiných pojistek atp.

Přinášíme vzor žádosti o zřízení SIPO.
Vzor je ke stažení ve formátu .pdf
zde

Další informace o SIPO na stránkách České pošty

Zápis do katastru, vklad do katastru nemovitostí ČR

Zápis do katastru nemovitostí, vzor návrhu vkladu do katastru nemovitostí

Vzor žádosti (návrhu) o zápis (vklad) práva do katastru nemovitostí ČR. Tento vzor je oficiálním vzorem českého katastrálního úřadu pro rok 2008. Nepovinné přílohy k zápisu do katastru nemovitostí lze nalézt přímo na stránkách Českého zeměměřického úřadu. Vzor žádosti o zápis do katastru nemovitostí je možné vytisknout a dále upravovat.

Vzor/formulář zápisu do katastru nemovitostí ve formátu .doc ke stažení zde - Žádost o zápis do katastru nemovitostí

Důchod, výše starobního důchodu 2008 - výpočet

Důchod, výpočet výše starobního důchodu 2008, výše důchodu, předčasný důchod

Starobní důchod se stanoví poměrně složitým výpočtem. Po kalkulačce výpočtu odchodu do důchodu přidáváme kalkulačku pro výpočet výše starobního důchodu. Na této kalkulačce je možné spočíst také výši důchodu v případě odchodu do předčasného důchodu. Pro správný výpočet výše důchodu je nutné znát počet let placení sociálního pojištění, dobu přesluhování případně dobu o kterou do důchodu odcházíte dříve.

Kalkulačku si můžete stáhnout ve formátu .xls pro její spuštění potřebujete mít nainstalovaný program MS EXCEL.

Kalkulačka pro výpočet výše starobního důchodu ve formátu .xls ke stažení zde - kalkulačka výpočtu výše starobního důchodu

neděle 3. srpna 2008

Výpočet odchodu do důchodu 2008, kalkulačka důchodový věk

Výpočet odchodu do důchodu, důchodový věk, kalkulačka odchodu do důchodu 2008, důchod odchod

Výpočet data odchodu do důchodu platný v roce 2008. Jednoduchá kalkulačka pro výpočet data odchodu do důchodu podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Kalkulačka obsahuje i výpočet odchodu do důchodu podle vládní novely. Kalkulačku si můžete stáhnout ve formátu .xls pro její spuštění potřebujete mít nainstalovaný program MS EXCEL.

Výpočet odchodu do důchodu ve formátu .xls ke stažení zde - kalkulačka výpočet odchodu do důchodu

sobota 2. srpna 2008

Prominutí penále, prominutí trestu, prominutí sankce, vzor žádosti o prominutí zbytku trestu

Prominutí penále, prominutí trestu, prominutí sankce, vzor žádosti o prominutí zbytku trestu

Prominutí zbytku trest, sankce nebo penále. Přidáváme další, tentokrát dva, vzory určené k podání žádosti o prominutí. V prvním případě se jedná o žádost o prominutí (sproštění) poplatku za komunální odpad. Vzor žádosti je podle platné vyhlášky města Žacléř.

Vzor žádosti o prominutí poplatku za komunální odpad ve formátu .pdf ke stažení zdarma - žádost o prominutí poplatku

Druhý vzor se týká návrhu na upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel proti rozhodnutí správního orgánu hlavního města Prahy.

Vzor návrhu na upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel (MMHP) ve formátu .doc ke stažení zdarma - návrh na upuštění zbytku sankce



Návrh na upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel


…………………………………………
jméno a příjmení

…………………………………………
adresa trvalého pobytu

………………………………………...
datum a místo narození

………………………………………..
rodné číslo

………………………………………..
datum uplynutí výkonu poloviny sankce


V Praze dne : ……………………..


Magistrát hlavního města Prahy
Odbor dopravních přestupků
Oddělení správního řízení I.
Jungmannova 35/29
111 21 P r a h a 1


Věc: Návrh na upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel

Podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, podávám návrh na upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, uložené mi rozhodnutím správního orgánu MHMP ODP OSŘ I. ze dne ………………….. pod č.j.: …………………………… na dobu ……… měsíců se započtením doby od ……………….. … .

Podání návrhu odůvodňuji dosažením účelu uložené sankce ve smyslu ust. § 14 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Současně prohlašuji, že jsem se po dobu doposud vykonané sankce nedopustil(a) žádného protiprávního jednání, které by odůvodňovalo zamítnutí mého návrhu.


…………………………………………
podpis


Ověřil dne:
………………………………………………..


Vzory ke stažení
Vzor návrhu na upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel (MMHP) ve formátu .doc ke stažení zdarma - návrh na upuštění zbytku sankce

Vzor žádosti o prominutí poplatku za komunální odpad ve formátu .pdf ke stažení zdarma - žádost o prominutí poplatku

Žádost o informace podle zákona 123/1998 Sb., jak žádat o informace o životním prostředí

Žádost o informace, žádost o informace o životním prostředí, jak žádat o informace o ŽP

Žádost o informace o životním prostředí je specifická žádost, kterou přesně vymezuje zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Žádat informace o životním prostředí může kdokoli.

Lhůty pro vyřízení žádosti o informace o životním prostředí
Povinnost odpovědi instituce na žádost o informace o životním prostředí je omezena časově. Lhůty při vyřizování žádosti o informace o životním prostředí (ŽP) jsou následující:
  • V případě nesrozumitelné nebo příliš obecně formulované žádosti je žadateli do 15 dnů od obdržení žádosti zaslána výzva k jejímu upřesnění.
  • V případě, že je žádost podána u orgánu, jenž nemá dotyčnou informaci k dispozici, je jeho povinností sdělit žadateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti, že požadovanou informaci nemůže z tohoto důvodu poskytnout.
  • Pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může orgán nejdříve, nejpozději však do 15 dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace.
  • Informaci je třeba zpřístupnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti, ledaže by si zvláštní okolnosti výjimečně vynucovaly prodloužení této lhůty, nejvýše však do 60 dnů. O takových okolnostech a o prodloužení lhůty musí být žadatel před uplynutím 30denní lhůty vyrozuměn.
  • Pokud je zpřístupnění informace odepřeno, vydá orgán rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Toto rozhodnutí vydává orgán, který odepřel zpřístupnit informaci, nebo orgán, který je nadřízen právnické osobě, jež odepřela zpřístupnění informace. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od doručení žádosti.
Základní lhůta pro vyřízení žádosti o informace je tedy 30 dní, v případě zvláštních okolností ji může instituce prodloužit.

Omezení přístupu k informacím o životním prostředí
Jak je to s omezením přístupu k informacím o životním prostředí? Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí zná některé důvody, kdy může být vydání informace odepřeno. Takovými důvody podle § 8 jsou:

(1) Odepřeno bude zpřístupnění informace, pokud je vylučují předpisy
  • a) o skutečnostech utajovaných ve státním zájmu,
    b) o ochraně osobních nebo individuálních údajů a o ochraně osobnosti,
    c) o ochraně duševního vlastnictví,
    d) o ochraně obchodního tajemství.
(2) Informace nebude rovněž zpřístupněna, pokud
  • a) byla orgánu předána osobou, která k tomu nebyla podle zákona povinna a nedala předchozí písemný souhlas k zpřístupnění této informace,
    b) by zpřístupněním této informace o místě výskytu zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů nebo nerostů hrozilo jejich nepřípustné ohrožení, poškození nebo rušení,
    c) žadatel se domáhá informací opatřovaných v rámci přípravného řízení (vyšetřování) v trestních věcech, nebo se informace týká neukončených řízení a nepravomocných rozhodnutí o přestupcích a jiných správních deliktech,
    d) žádost byla formulována nesrozumitelně nebo příliš obecně a žadatel, ač byl k tomu vyzván, ji podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil, nebo jde o anonymní žádost.
(3) Dále je možno odepřít zpřístupnění informace, pokud
  • a) se týká dosud nezpracovaných nebo nevyhodnocených údajů,
    b) žádost je formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně,
    c) žadatel již má požadovanou informaci prokazatelně k dispozici.
(4) Porušením obchodního tajemství není zpřístupnění informace označené za obchodní tajemství, pokud
  • a) se požadovaná informace týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí,
    b) hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí,
    c) požadovaná informace byla získána z prostředků z veřejných rozpočtů.
(5) Porušením práva na ochranu osobnosti není poskytnutí informace o původci činnosti znečišťující nebo jinak ohrožující nebo poškozující životní prostředí obsažené v pravomocném rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu.

(6) Pokud je to možné, zpřístupní se požadovaná informace po vyloučení utajovaných skutečností. O takovém zásahu a jeho důvodu musí být žadatel vždy při zpřístupnění informace uvědoměn.

(7) Právo odepřít zpřístupnění informace trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.

Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace
Zákon upravuje skutečnost, kdy orgán (instituce), který žádáte o informace, vám požadovanou informaci neposkytne. V lepším případě vás o takové skutečnosti informuje prostřednictvím rozhodnutí o odepření zpřístupnění požadované informace. V horším případě vám nedá vědět vůbec nic. V takovém případě se má za to že se orgán rozhodl informaci odepřít. Podrobnosti upravuje opět zákon, konkrétně § 9 zákona o právu na informace o životním prostředí:

(1) Pokud je zpřístupnění informace odepřeno, vydá orgán rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Toto rozhodnutí vydává orgán, který odepřel zpřístupnit informaci, nebo orgán, který je nadřízen právnické osobě, jež odepřela zpřístupnění informace. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od doručení žádosti.

(2) Rozhodnutí se nevydává v případě anonymní žádosti, nebo pokud žadatel podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil svou žádost, ač k tomu byl řádně a včas vyzván.

(3) Jestliže orgán ve stanovené lhůtě neposkytl informace či nevydal rozhodnutí, má se za to, že rozhodl informace odepřít.

(4) Obdobně jako v odstavci 3 se postupuje v případě, kdy žadatel nesouhlasí s vyloučením utajovaných skutečností před zpřístupněním informace.

Pokud orgán odmítne informaci poskytnout samozřejmě se můžete proti odepření bránit a trvat na zpřístupnění požadované informace o životním prostředí. O tom zas příště...
 
PageRank ukazatel optimalizace PageRank.cz